Abstrakt
Román kriticky zobrazuje období července a srpna roku 1936 ve Španělsku, který matka autorky prožila jako dospívající dívka a kterou také prožil a popsal francouzský spisovatel Georges Bernanos. Lydie Salvayreová čte, poslouchá, dělá si poznámky, vzdělává se, připomíná si fakta a píše.
Spojuje, opatrně vyhledává, doluje zasuté emoce v hlase obou vypravěčů, které mnohé rozděluje. Bernanosovy chladné postřehy jsou moudré, morbidní, vyjadřují znechucení nad lidstvem.
Montse žije, miluje, zažívá nejlepší léto svého života, nic dalšího se mu už nevyrovná. Jde ovšem o ""dvě scény stejného příběhu"".
Bernanosův jazyk je literární, konzervativní, vážný. Autorčina matka se vyjadřuje v nepopsatelně veselé makarónštině na pomezí španělštiny a francouzštiny, již se Lydie nutkavě, leč marně snaží uvádět na pravou míru.
Dva vypravěči, které svedla dohromady nejen existenciální zkušenost války, ale především prvotní, zakládající zážitek svobody, i když román od počátku neúprosně míří k vyjádření smutku nad jejím nenaplněným ideálem. Lydie Salvayreová se dokázala podívat na nepřehledné historické období: projít se dlouhou cestou těžkého ticha, potrápit se s nadějí a probudit silné emoce.