Předkládaná studie přináší představení několika neznámých, nebo méně známých písemností českých panovníků, pražských arcibiskupů a legáta-kardinála Pilea z doby předhusitské. Jsou adresovány především městu Louny, v jenom případě místnímu dominikánskému klášteru.
Seznamujeme se s jejich obsahem a charakteristikou, která má mnohdy širší než jen regionální dosah (k městu Louny). Z celočeského pohledu jsou asi nejvýznamnější missiv Jana Lucemburského (ze závěru jeho vlády), jeden z mála dochovaných listů posélacích tohoto panovníka pro domácí příjemce.
Představený český missiv Václava IV. z přelomu 80. a 90. let 14. století zase přináší nová zjištění o rozšíření češtiny v jeho kanceláři. Oba dva arcibiskupské missivy ze 70. a 80. let 14. století umožňují učinit si přesnější představu o podobě tohoto druhu písemností vycházejících z arcibiskupské kanceláře nepochybně v obrovském množství.
Václavův mandát z dubna 1406 zase přispívá k poznání dvorských struktur tohoto panovníka a připomíná, že i níže postavení dvorští služebníci (v tomto případě komoří Erasmus) mohli mít u krále poměrně vysoké pohledávky. Listina kardinála Pilea pro lounský dominikánský klášter je jednou z mnoha, které vydal pro české příjemce.
Přesto se ale bratři kazatelé z tohoto města zařadili mezi nemnohé adresáty jeho indulgencí zpoza pražských měst. Zbylé Václavovy písemnosti mají již spíše význam pro regionální dějiny.