Včasnější diagnostikou revmatoidní artritidy můžeme výrazně ovlivnit její další průběh. Současná kritéria ACR-EULAR 2010 takové zrychlení umožňují.
Bezprostředně po stanovení diagnózy by mělo, po dohodě s pacientem, následovat zahájení léčby chorobu modifikujícími léky, nejspíše metotrexátem. Léčba by se měla řídit principy léčby k cíli (treat to target) a těsného sledování a ovlivnění terapie k dosažení remise nebo alespoň nízké aktivity choroby.
Dosažení léčebného cíle je předpokladem dlouhodobě příznivého vývoje funkčního stavu a morfologického nálezu. Pokud léčba nevede k dosažení léčebného cíle, má se u nemocných bez přítomnosti ukazatelů špatné prognózy změnit chorobu modifikující syntetická léčba, v případě prognosticky závažných znaků přidat biologická léčba za respektování jejích přínosů i rizik a po dohodě s nemocným.
Léčba se zpravidla začíná blokátorem TNFalfa, v dalším kroku jsou k dispozici i preparáty ovlivňující jiné prozánětlivé děje. Zachycení časné nebo velmi časné fáze revmatoidní artritidy (do tří měsíců od vzniku artritidy) v co největším procentu nemocných by mělo být prvořadým úkolem spolupráce revmatologů s praktickými lékaři.