Abstrakt
Text pojednává o zlatém prstenu nalezeném na čáslavské lokalitě Hrádek. Prsten sám zhotovila někdy v době mezi koncem 6. a koncem 7. století zlatnická dílna propojující tradice uměleckého řemesla středomořského a germánského světa.
Její díla nacházíme v širokém zeměpisném pásu od severní Itálie přes Porýní a pařížskou pánev až do Nizozemí. Prsten byl patrně na Hrádku uložen do země někdy na konci 8. či v raném 9. století.
Styky mezi raně středověkými českými zeměmi a langobardskou Itálií lze sice pro 6.-7. století doložit, avšak konkrétní okolnosti, za nichž se šperk ocitl ve svém čáslavském úložišti, nám zůstávají skryty. Čistě teoreticky lze uvažovat o málo pravděpodobné variantě rodinného či rodového dědictví a o něco představitelnější možnosti získání prstenu vyloupením (dávného) hrobu. Jako nejschůdnější z jakžtakž přijatelných hypotéz se jeví předpoklad přinesení prstenu na naše území někdy kolem roku 800, snad ve spojitosti s přítomností langobardsky smýšlejících osob v tehdejších česky hovořících zemích.
Nebo jde dokonce o jeden z posledních zbytků kořisti vojsk Karla Velikého (či jejich slovanských spojenců) získané po pádu centra avarského chanátu (hringu) roku 796?