Abstrakt
Studie se zabývá změnami hospodářské politiky v Československu v letech 1953-1962. Nastiňuje obrat k tzv. novému kurzu po smrti J.
V. Stalina, i vliv změn po nástupu N.
S. Chruščova k moci v Sovětském svazu, které v Československu vedly k pokusu o první ekonomickou reformu.
Ve studii se poukazuje na rozpor mezi konceptem této reformy a tlakem politického centra na novou vlnu industrializace. Heslo ""dohnat a předehnat kapitalistický Západ"" ovlivnilo koncipování třetího pětiletého plánu, v němž plánovaná míra investic překračovala možnostmi československé ekonomiky.
Nedostatek surovin i potravin prohloubila ztráta dovozů z Číny (důsledek její roztržky se Sovětským svazem) i pokles dovozu ze socialistických zemí pro jejich vlastní ekonomické potíže, proto začínal růst dovoz z kapitalistických států i zadluženost Československa vůči nim. Hospodářské problémy se kumulovaly, vedly ke zrušení třetí pětiletky a obnově centrálně-direktivního řízení.
Hospodářský cyklus zaznamenal nejhlubší propad v roce 1963. Nutnost změn v řízení hospodářství pozvolna otevírala centru k druhé ekonomické reformě a Pražskému jaru.