Movité i nemovité kulturní dědictví, ať už nás obklopuje v podobě kulturní krajiny, historických sídel, archeologických památek nebo rozmanitých artefaktů, může být zdrojem inspirativních vzdělávacích příležitostí pro všechny generace. Kvalitní formy edukace neboli výchovy a vzdělávání, se však nabízejí také jako jedna z velmi účinných cest, jak přispívat ke kultivaci veřejného zájmu v oblasti péče o kulturní dědictví a k udržitelnosti společenské hodnoty kulturního dědictví vůbec.
Zdánlivě samozřejmé teze však v sobě ukrývají řadu zajímavých otázek, zvláště pokud hledáme nové cesty, jak co nejlépe zpřístupňovat a zprostředkovávat vzdělávací potenciál kulturního dědictví, jež se nachází ve správě památkových a paměťových institucí. Nejpalčivější z těchto otázek určily náměty pro konferenční diskusi.
Na konferenci vystoupili mluvčí z Velké Británie, Francie a České republiky. V mezinárodním a mezioborovém kontextu byly představeny také výsledky projektu Vzdělávací role Národního památkového ústavu: Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky, který byl v letech 2012 - 2015 podpořen z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity Ministerstva kultury ČR.