Abstrakt
Příspěvek přináší komentovanou edici textu napsaného v roce 2014 Jitkou Kerelovou. J.
Kerelová se roku 1973 přistěhovala do jihomoravské novoosídlenecké obce Nový Přerov, kde se záhy vdala za syna přesídlenců z bývalé jediné české obce v Bulharsku - Vojvodova. Po svatbě se mladý pár nastěhoval k manželovým rodičům, s nimiž mladá rodina sdílela domácnost.
Klíčovým vztahem v tomto soužití se záhy ukázal vztah mladé nevěsty s její tchýní - panímámou. Během následujících let, kdy se obě ženy spolu celé dny staraly o společnou domácnost, došlo v rámci jejich vztahu mj. k přenosu "rodinné historie", jakož i informací o životě (nejen) ve Vojvodovu právě na J.
Kerelovou (a nikoli na jejího manžela). Ve svém textu J.
Kerelová zachycuje jednak řadu momentů soužití s přesídlenci z Vojvodova v Novém Přerově a jednak reprodukuje vybrané součásti "rodinné historie" z "bulharského období" života rodiny svého manžela, které jí byly předány její tchýní. Text je uveden informacemi o dějinách Vojvodova a jejich výzkumu a následuje jej jeho krátký rozbor, s důrazem na jeho přínos pro vojvodovská zkoumání.
Průběžně je text doprovázen vysvětlujícími poznámkami.