Stať je ve své první části inspirována přednáškou W. Brezinky k tématu rizik plynoucích z tzv. zvědečťování pedagogiky. Část druhá obrací pozornost k české situaci.
Je poukázáno na nebezpečí oslabování humanizujícího étosu pedagogiky, plynoucího ze scientistního chápání vědy. Ve třetí části je uvedena diskuse k tématu bytostného poslání pedagogiky být pedagogikou obratu, resp. pedagogikou starosti o člověka.