Současný český výzkum Běloruska navazuje na tradici založenou v 90. letech 19. století Adolfem Černým ve Slovanském přehledu. Záběr a hloubku bádání přitom silně ovlivňovali sami Bělorusové, kteří hledali azyl v meziválečném Československu a později v samostatné České republice.
Jádro studií i dnes zůstává v jazykovědné a literární sféře, po radikalizaci Lukašenkova režimu však zaujal české vědce také běloruský politický systém. Pro český výzkum běloruských dějin a běloruských kontaktů s československým resp. českým prostředím jsou klíčové sbírky Slovansk é knihovny, Archivu Ministerstva zahraničních věcí a Národního archivu České republiky.
S jejich oporou vznikla většina posledních původních vědeckých prací pojednávajících o běloruských dějinách a minulosti česko(slovensko)-běloruských kontaktů; nejsilnější badatelské aktivity přitom byly koncentrovány na Univerzitě Karlově.