Kapitola je věnována metodám práce s textem v uměleckém a literárním směru 70. a 80. let známým jako "moskevský konceptualismus". Východiskem je otázka relevance těchto tendencí z hlediska debaty o "konceptuálním psaní" v současné anglofonní literární kritice.
Aby tuto otázku zodpověděl, autor nejprve seznamuje čtenáře se základními představiteli této tendence, s jejich díly a charakteristickými postupy. Následně konfrontuje ideová východiska moskevského konceptualismu s široce přijímanou definicí pojmu ""konceptuální"".
Na základě této konfrontace dochází k závěru, že moskevský konceptualismus má podstatné společné rysy jak s "konceptuálním uměním" (Conceptual Art), které vzniklo v USA v 60. letech, tak s "konceptuálním psaním" (Conceptual Writing), které se stalo předmětem intenzivní debaty v posledních letech. Autor se zároveň domnívá, že díla moskevského konceptualismu mohou přispět k plodné revizi pojmu "konceptuální" (konkrétně ke zpochybnění dogmatu dematerializace).