Stať se zabývá vztahem mezi Martinem Lutherem a Erasmem Rotterdamským, dvěma klíčovými postavami šestnáctého století. Ze současného pohledu a na základě běžného protestantského hodnocení Desideria Erasma se zdá, že ve vztahu došlo k výraznému zvratu: Erasmus je často vnímán jako Lutherův předchůdce, který teprve v době vypuknutí reformace svou podporu stáhl, a stal se zapřisáhlým odpůrcem.
Svědectví osobní korespondence však odhaluje, že oba myslitelé již od prvního kontaktu svého protějšku vytýkali prakticky totožné věci jako i později. Lze proto tvrdit, že jejich postoj k sobě navzájem vykazuje značnou míru konzistence.