Příspěvek se zabývá srovnáním dvou významných českých kronik, jejichž vznik odděluje více než 150 let. Autor příspěvku zaměřil hlavní pozornost na některá vybraná témata, zejména na problematiku významu církve a církevních řádů v pojetí obou kronikářů, na diference mezi oběma texty v pojetí zemských patronů, ve vztazích k husitství, na rozdíly v hodnocení vlády vybraných panovníků, v pojetí vlastenectví, na aktuality v textech apod.
Beckovského Poselkyně starých příběhův českých představuje pozoruhodný text, který mj. dokládá zájem člověka konce 17. a 18. století o Hájkovu kroniku českou a zároveň je pozoruhodným pramenem pro poznání proměn ve vidění světa a národní historie, ke kterým došlo mezi polovinou 16. a přelomem 17. a 18. století. Obě kroniky se pak v podstatně jiných sociokulturních podmínkách přelomu 18. a 19. století a první poloviny 19. století podílely jako oblíbená četba lidových vrstev na údajném zázraku českého národního obrození.