Abstrakt
Pacienti s kardiometabolickým syndromem mají dvakrát vyšší riziko pro kardiovaskulární onemocnění (KVO) na podkladě aterosklerózy a pětkrát vyšší riziko pro vznik diabetes mellitus 2. typu. Lipidová triáda (zvýšené triglyceridy, snížený HDL-cholesterol a malé denzní LDL-částice) charakterizuje aterogenní dyslipidemii, která je typická pro pacienty s inzulinovou rezistencí.
Vysoké riziko pro aterosklerózu a KVO je dáno malým denzním LDL-cholesterolem a tzv. remnantním cholesterolem, který je obsažen v remnantech lipidových částic bohatých na triglyceridy. Aterogenní dyslipidemie se podíl í na reziduálním vaskulárním riziku, které stále přetrvává u pacientů s dobře léčenými základními rizikovými faktory, resp. u pacientů léčených statiny.
Vedle úpravy životních návyků je pro pacienty s aterogenní dyslipidemií a (velmi) vysokým kardiovaskulárním rizikem prospěšná terapie kombinací statinu a fenofibrátu. Tato terapie je dobře snášená a bezpečná, účinně ovlivňuje složitou poruchu lipidového metabolismu u pacientů s aterogenní dyslipidemií a snižuje reziduální riziko pro makrovaskulární (aterosklerotické) i mikrovaskulární (diabetické) komplikace.