Pro rozvoj oborů souvisejících s udržitelným rozvojem na vysokoškolské úrovni jsou zapotřebí především změny v samotné výuce. Aby poukázali na procesy související s touto transformací, zkoumali autoři (předpoklady pro) rozvoj kompetencí vysokoškolských pedagogů ve 13 zemích střední a východní Evropy a srovnali tato zjištění s podobnými poznatky z jiných evropských zemí.
Pro analýzu situace byl využit průzkum, v němž byly zjišťovány národní podmínky pro VUR na úrovni VŠ; samotné kompetence pak byly vybrány z příkladů dobré praxe v případových studiích, vypracovaných podle vzoru kompetencí EHK OSN. Výsledky ukazují některé nedostatky v profesním rozvoji vysokoškolských pedagogů: pěstování kompetencí není obecně věnována pozornost a chybí zvláště v oblasti VUR.
V důsledku toho jsou přístupy a principy VUR aplikovány ve zkoumané části světa méně často. Z širšího pohledu vyplývá, že příležitosti pro rozvoj kompetencí na úrovni VŠ existují, ale jsou nerovnoměrně rozděleny mezi jednotlivými zeměmi.
Pro podporu profesního rozvoje kompetencí vysokoškolských pedagogů v oblasti VUR je důležitým faktorem pochopení environmentálního vzdělávání ve vztahu k vzdělávání pro udržitelný rozvoj, a také přijetí inter- či trans-disciplinární perspektivy. Autoři tvrdí, že oborový přístup je hluboce zakořeněnou součástí akademické kultury ve všech post-socialistických zemích střední a východní Evropy, zatímco pro udržitelnost je zásadní transdisciplinární přístup a širší zapojení zúčastněných stran.
Kontext prezentovaného výzkumu tvoří projekt University Educators for Sustainable Development (UE4SD), do kterého je zapojeno 53 partnerů z 33 evropských zemí; jejich spolupráce má pomoci určit nejlepší způsoby, jak rozvíjet kompetence vysokoškolských pedagogů ve výuce udržitelnosti. Některé výsledky tohoto projektu jsou v článku stručně představeny.