Cílem kapitoly je zasadit nejnovější poznatky o fenoménu diaspor do kontextu mezinárodní rozvojové pomoci s důrazem na roli diaspory jako mezičlánku mezi donory (či organizátory) a cílovými zeměmi. Zároveň je zhodnocen potenciál diaspor v jednotlivých formách této pomoci se zaměřením na příklady vietnamské, ukrajinské a běloruské diaspory v ČR.
V kapitole jsou představeny jak výhody, tak nevýhody, které propojení diaspory a rozvoje přináší dárců m a příjemcům pomoci, i diasporním komunitám samotným.