Preeklampsie je závažné onemocnění postihující až 5 % těhotných žen. Samotné onemocnění nebo jeho komplikace jsou zodpovědné za vysoké procento mateřské i perinatální morbidity, a to i v rozvinutých zemích.
Znalosti o etiologii preeklampsie zůstávají stále omezené, ale možnost detekce některých angiogenních faktorů a stanovení jejich hladin koncem prvního trimestru těhotenství dávají podnět k zamyšlení nad možnostmi prevence onemocnění. V sekundární prevenci se snažíme farmakologickou cestou především ovlivnit transformaci spirálních arterií a abnormální vývoj placentární mikrocirkulace, a tím zabránit rozvoji klinických příznaků nemoci.
Možnosti preventivní léčby jsou omezené. V rizikové populaci těhotných byl největší efekt zaznamenán při podávání kyseliny acetylsalicylové.
Za optimální dávku je považováno 75-150 mg/den. S léčbou je vhodné započít do 16. gestačního týdne, pozdější zahájení terapie je spojeno s výrazně menším účinkem.
Výskyt časné preeklampsie (před 34. gestačním týdnem) může být zredukován až o 50 %, pozdní preeklampsie je ovlivnitelná léčbou jen minimálně. Podávání kalcia je efektivní pouze u primárně hypokalcemické populace.
Otázkou do budoucnosti a předmětem několika studií je význam nízkomolekulárního heparinu a sildenafilu