Abstrakt
Cíl: Výkony intervenční radiologie patří ve spektru radiologických metod k dávkově nejnáročnějším. Pro snížení radiační zátěže jsou na trhu k dispozici i speciální pomůcky pro další snížení dávek, zejména na ruce.
Jsou to jednorázové sterilní roušky, které se přikládají na pacienta a slouží jako ochrana před rozptýleným zářením z pacienta nebo sterilní ochranné rukavice určené přímo pro intervenujícího radiologa. Publikované klinické studie slibují významnou dávkovou úsporu (90%).
Cílem pilotní studie bylo ověřit skutečnou účinnost těchto typů ochranných pomůcek v podmínkách klinické praxe. Metodika: Do prvotní studie byly zařazeny tři prováděné druhy intervenčních výkonů.
Při probíhajícím vyšetření byla měřena kumulativní dávka na ruce (fyzikální veličina Hp (0,07)) za celý výkon a následně normalizována celkovým skiaskopickým časem daného výkonu. K měření byl použit přímo odečítající dozimetr Unfors EDD 30.
Do studie bylo pro každý typ vyšetření zařazeno 20 pacientů a následně rozděleno do podskupin podle typu použité ochranné pomůcky. Výsledky: Z naměřených dat je patrné, že nejúčinnější ochrannou pomůckou pro sledované typy výkonů je jednoznačně rouška (snížení až o 85-89 %).
Rukavice dávku radiologa snižují o 44-68 %. Závěr: Oba typy ochranných pomůcek mají velký potenciál pro snižování radiační zátěže rukou intervenčních radiologů.
K tomuto účelu je ale nutné jejich správné použití a úzká spolupráce radiologa a radiologického asistenta.