Cílem příspěvku je testovat propojení náboženské a historické paměti a přinést tak možnost porozumět náboženské paměti v České republice. Byla použita data Sociologický výzkum historického vědomí.
Skrze lineární regresní analýzu a tabulkové analýzy bylo dokázáno, že propojení typů pamětí není tak zřejmé, jak bylo očekáváno. Náboženská paměť reprezentována praktikujícími věřícími nemá stejné funkce jako historické vědomí.
Praktikující věřící častěji inklinovali k typu historického vědomí označeného jako pozitivní afirmace a nevěřící se koncentrovali nikoliv v kategorii historického nihilismu, ale taktéž v kategorii pozitivní afirmace a noetického instrumentalismu. Nebyl prokázán ani kauzální vztah mezi postojem k víře a skórem z testu historických znalostí.
Tento vztah se ukázalo, že je mediován skrze kulturní kapitál (vzdělání) a socioekonimický status (společenské postavení).