Finančně právní oblast je velmi významná a je nutné ji věnovat zvýšenou pozornost především tam, kde si subjekty finančněprávních vztahů nejsou z objektivního důvodu schopné opatřit potřebné informace k ochraně svých majetkových zájmů. Historicky nebyla této oblasti, která byla dříve označována jako dozor, resp. státní dozor, věnována zasloužená pozornost.
Zejména v posttotalitní době byla regulace a s ní související ověřování správnosti postupů a dodržování právních předpisů podceňována. Přetrvával odpor ke kontrole jako takové, která byla vnímána jako nástroj komunistické strany a jako prostředek k represím.
Právní regulace v porevoluční době byla zcela nedostatečná a její absence se ukázala být destruktivní. Stát namísto toho, aby inicioval okamžité přijetí dostatečné právní úpravy chránící především spotřebitele, sázel na samoregulaci a mylně se domníval, že trh a uvědomění občanů jsou dostačující.
Tento přístup se ukázal být fatální chybou zejména po dlouhém období totality, ve kterém obyvatelstvo nebylo vedeno k zodpovědnosti za své finanční prostředky a nakládání s nimi.