Abstrakt
Příspěvek se věnuje přínosu Josefa Hochmana k rozvoji české školy sociální politiky. Popsáním života a díla tohoto neprávem opomíjeného teoretika zároveň poodkrývá její aktuální stav.
Je zde ukázáno, jakými ideovými a jinými impulsy byl Hochman ovlivněn a že optimálně spojoval sociální doktrínu s právní praxí. Práce dokládá, že teoretické závěry Josefa Hochmana čerpaly jak z dynamiky rozvoje samostatného odvětví pracovního práva, tak kontinuity a stability české školy sociální politiky formované právě jejími velkými osobnostmi.