Kardiovaskulární autonomní neuropatie je jednou z mikrovaskulárních komplikací diabetes mellitus, která postihuje až pětinu diabetických pacientů. Její diagnóza je asociována s pětinásobným zvýšením mortality diabetika, vyšší prevalencí němé myokardiální ischémie, systolickou a diastolickou dysfunkcí levé komory srdeční.
Pacienti s kardiovaskulární autonomní neuropatií mají zvýšené riziko s anestézií spojených komplikací, vyšší peroperační morbiditu i mortalitu. Mezi hlavní klinické projevy patří klidová tachykardie, ortostatická a postprandiální hypotenze, intolerance zátěže.
Diagnózu nelze stanovit na podkladě výskytu symptomů, ale provedením kardiovaskulárních autonomních reflexních testů. V terapii je potřeba se zaměřit nejen na optimální kompenzaci diabetu a podávání kyseliny alfa-lipoové, ale i na komplexní ovlivnění rizikových faktorů s cílem zlepšit kardiovaskulární prognózu.