Abstrakt
Radost z něčeho, co dítě dokázalo, nebo víra, že to dokáže, je nejlepší motivací k dalším, náročnějším úkolům. Neúspěšné pokusy nejsou prohrou, ale výzvou: ""Zkus to jinak, ty to dokážeš!"" Učitel chválí za každý pokus a poukazuje na jeho kladné aspekty.
Každá prožitá zkušenost dítěte pak mění způsob, jakým dítě uvažuje. Učitel podněcuje jeho tvořivost a zpřesňuje chápání problému.
Učitel by si měl promyslet, jak bude úkoly nebo úlohy prezentovat a jak bude probíhat jejich hodnocení. Možná se zdá přehnané tvrzení, že dítě je schopno používat jednoduché matematické jazyky, proto uvedeme několik příkladů takových ""jazyků"".
Nejprve v oblasti počtu: Oka na hrací kostce představují určitý počet. Dítě je tentýž počet schopno převést do akustického jazyka tím, že je vytleská.
Právě tak je dovede vyjádřit kinesteticky tím, že provede příslušný počet dřepů. Dokáže odpočítat určitý počet předmětů atd.V oblasti geometrických představ je dítě schopné ze šipek přečíst směr, jakým se má vydat.
Jazyk šipek tedy převádí do reálného směrovaného pohybu. Podle obrázku panáčka znázorněného z profilu a v podřepu, před kterým je znázorněn oblouček se šipkou, dokáže poznat, jaký cvik se od něj žádá, že půjde o ""žabí skoky"". Čte tedy symbol a interpretuje ho vlastním pohybem.
Podle obrázku rozezná dílky stavebnice, které má použít pro stavěný model. Přečte tedy dvourozměrné zobrazení ve volném rovnoběžném promítání a ""přeloží ho"" do trojrozměrné stavby.
Rozezná trojúhelníky nejen na pracovním listu, ale i na konstrukci jeřábu, na stavbách, dopravních značkách... Rozumí tedy intuitivně geometrickému tvaru a najde jej v mnoha reprezentacích v reálném světě atd.
Zde v tomto materiálu se jedná o pokus o příručku Hejného metody pro MŠ, kde bylo představeno několik prostředí: Krokování a Schody, Autobus, Děda Lesoň, Dřívka, Parkety, Krychlové stavby, dále průřezové téma jako hra Sova.