Studie kriticky analyzuje strukturu Husovy fundamentální eklesiologie (kapitoly 1 - 5, traktátu De ecclesia) v úzké souvislosti s jejím výkladem z hlediska biblického personalismu (Zdeněk Trtík). V úvodních pasážích se snaží postihnout, proč došlo v teologii biblického personalismu Církve československé (husitské) v šedesátých letech k revitalizaci zájmu právě o Husovu fundamentální eklesiologii.
Z komparativní analýzy Trtíkova výkladu prvních kapitol Husova traktátu vyplývá, že Trtík podobně jako řada jeho předchůdců, interpretů použil k analýze nevhodného výkladového schématu církev viditelná - neviditelná (empirická - neempirická), které se stalo zásadním až o století později v reformační teologii. Trtík však vykročil správným směrem, když chtěl poukázat na viditelné aspekty Husova pochopení církve.
K nesprávným závěrům může vést i přílišné zdůrazňování Husova realismu, který může vyvolávat dojem, že Hus klade hlavní důraz na neviditelné aspekty církve. Podle autora studie se Hus snažil postavit svou eklesiologii zejména na viditelných prvcích církve, ke kterým lze přičítat i určité aspekty pojmů ""předurčení"" a ""mystické tělo Kristovo"", neboť jej motivovalo očištění již dokonalé, pozemské, bojující církve (ecclesia militans).