Abstrakt
Se snahami o posílení pozice oborové didaktiky zákonitě rostou nároky na výzkum v této oblasti. V posledních letech se díky kvalitním výzkumům daří prezentovat pedagogický výzkum v pozitivním světle.
K původnímu ryze kvantitativnímu pojetí se přidává kvalitativní přístup a s ním i smíšený design jako účinný nástroj získávání informací o spletité struktuře škol, školství, vyučování a učení. Tento příspěvek je zaměřen na stále nejčastěji užívanou metodu získávání dat v pedagogickém výzkumu - dotazník.
Příspěvkem prostupují výsledky analýzy disertačních prací obhájených v oblasti didaktiky chemie od roku 2004 do roku 2014. Dotazník dominuje i metodám sběru dat využívaným v těchto pracích, přestože ne vždy je nejvhodnější metodou a ne vždy je optimálně zkonstruovaný.
Je zdánlivě nejjednodušší variantou, ovšem jeho použití znamená potřebu zvýšené pozornosti při vhodnosti využití vzhledem ke zkoumanému fenoménu, při způsobu výběru a velikosti výzkumného vzorku a v konečném důsledku i při interpretaci dat zjištěných dotazníkem. Hlavním cílem příspěvku je odradit začínající výzkumníky od využívání dotazníku jako výhradní metody sběru dat, doporučit přebírání dotazníků z již provedených výzkumů, používání výhradně standardizovaných dotazníků a v neposlední řadě co možná největší míru kombinování dotazníku s jinou metodou sběru dat, typicky rozhovorem či pozorováním.
Jedině tak spolu s dotazníkem nebude pokulhávat i výzkum v didaktice chemie.