Abstrakt
Čechy patří k nejsevernějším vinařským oblastem. První vinnou révu na území Čech pěstovali keltští Bójové v 7. století a pití vína je v Čechách doloženo již v 6. století před naším letopočtem.
Germáni rovněž pili alkoholické nápoje, ale většinou vyrobené z obilnin. Slované pili medovinu, kvas, kumys a pivo.
V roce 892 poslal Svatopluk při narození Spytihněva Bořivojovi sud vína a jejich vnuk Václav začal vinařit. O rozšíření vinařství v Čechách se pak výrazně zasloužil Karel IV. tím, že vydal nařízení přispívající k rozšíření vinohradnictví v Praze, Mělníku a v dalších českých městech.
Za deset let bylo vyrobeno v Čechách tolik vína, že Karel IV. zakázal dovoz vína z ciziny. Pěstování vinné révy a vyrábění vína bylo svěřeno mnichům, v Čechách hlavně cisterciákům a premonstrátům.
Byly vydávány vinařské zákony a zavedena funkce perkmistra. Nejvýznamnějšími vinařskými oblastmi byla Praha se 700 ha vinic vyrábějících přes 60 000 hektolitrů vína ročně, dále Litoměřice se 400 ha vinic a Mělník.
Rozvoj vinařství v Čechách ochromily nejprve husitské války a později bitva na Bílé hoře a třicetiletá válka.