Abstrakt
Sakrální objekty znamenají pro oblasti dosídleného pohraničí významný pilíř při budování regionální a lokální identity. Výsledky terénního výzkumu sakrálních objektů nastínily myšlenku více typů českého dosídleného pohraničí.
Na základě dřívějších výzkumů religiózní krajiny českého venkova (Havlíček, Hupková 2008) a výše analyzovaného výzkumu byly identifikovány tři typy religiózní krajiny dosídleného pohraničí: a) první typem je venkovská oblast (Kolešovicko), b) druhou oblastí je příhraniční (česko-saské pohraničí) region (Srbskokamenicko), c) třetí typem je pak území ležící v bývalé zóně železné opony (Sušice-Šumava). Klíčové osobnosti venkovského prostoru se často také podílí na obnově, resp. nové výstavbě sakrálních objektů, protože vnímají jejich významnou úlohu v rámci budování lokální identity a sounáležitosti s historicko-kulturními souvislostmi.
Sakrální objekty tak spoluutvářejí charakter a image dosídleného českého pohraničí a jsou jeho významnou a často dominantní součástí.