V posledních několika letech byla publikována řada prací diskutujících epistemologický a metodologický vývoj české geografie. Hlavním argumentem článku je, že ačkoliv někteří kritičtí geopolitici implicitně pracují s normativními koncepty, jejich pojetí lze charakterizovat jako negativně normativní, mnohdy začínající i končící reflektivistickou kritikou (neo)pozitivisticky laděných přístupů.
Vyjdeme-li z předpokladu, že kritická sociální věda usiluje nejenom o změnu (akademického) diskurzu ale i o změnu společenské reality v souladu s konkrétními normativními pozicemi (např. emancipace marginalizovaných, znevýhodněných a utlačovaných skupin), lze současnou praxi považovat za problematickou. Článek proto vybízí k přijetí pozitivního normativismu, který vedle kritiky klasických geopolitických konceptů umožní nabízet i vlastní alternativy jak v podobě praktických doporučení, tak v rovině normativních (morálních) úsudků.