Charles Explorer logo
🇨🇿

Leporello: Smrtelnost, práce a nepřirozenost člověka

Publikace na Fakulta humanitních studií |
2015

Abstrakt

Kniha je filosofickou interpretací motivu vztahu mezi vědomím smrtelnosti a prací; na základě analýzy díla především Hegela, Patočky, Arendtové, představuje tezi, že v evropské duchovní tradici je konstitutivním momentem lidství specifická reakce na vědomí smrtelnosti, jíž je práce. Práce v tomto smyslu přetváří zkušenost smrtelnosti, je utvářením lidského světa, jehož podstatnou funkcí je právě odstranění tíživého vědomí smrtelnosti.

Interpretace je v první polovině případovou studií Mozartova Dona Giovanniho, jehož základní smysl je vyložen tak, že Don Giovanni, coby zpřítomnění liminální a nezkrocené individuality, navrací do lidského světa nezastřené vědomí smrtelnosti a proto musí být z tohoto světa odstraněn. Don Giovanni je v této interpretaci zosobněním před-lidského či ne-lidského principu.

Leporello, sluha Dona Giovanniho, pak zosobňuje svět lidský, sice nepřirozené, zkrocené, disciplinované sdílené obecné určení člověka. Kniha vykládá vztah mezi Donem Giovannim i a lidským světem v osobě Leporella jako vztah panského a rabského vědomí v Hegelově Fenomenologii ducha.

Vztah mezi prací a smrtí je konečně chápán jako základní motiv evropského uvažování o člověku a kniha jej vztahuje k biblickému mýtu o pádu člověka, k té proměně, již Adam prodělává a, spolu s vědomím smrtelnosti, se jeho údělem stává práce.