Publikace na 1. lékařská fakulta |
2016
Abstrakt
Inzulínová senzitivita je výrazem působení inzulínu v cílových tkáních. Je v inverzním vztahu k sekreci inzulínu a jejich vzájemný nepoměr může vyvolat změny v metabolismu glukózy, které jsou někdy provázeny klinickou symptomatologií.
Dochází buď k rozvoji hypoglykémie, nebo bývá přítomen prediabetes či diabetes. Vedle toho však pokles inzulínové senzitivity provázený vzestupem sekrece hormonu nemusí vést ke změně glykémie, neboť dostatečná sekrece vyrovná poruchu inzulínového působení.
Správná interpretace vztahu mezi sekrecí inzulínu a jeho působením napomáhá volbě vhodného terapeutického opatření. V přehledu jsou popsány hlavní příklady odchylek ve vztahu sekrece a působení inzulínu.