Příspěvek se věnuje Cassirerovu chápání Keplera coby ústřední figury v boji o "Denkraum"; analyzuje Cassirerovo "idealizování" Keplerova revolučního přepisu hvězdného prostoru coby prostoru fyzikálního a následné užití takto idealizované figury ve filozofickém chápání vědy coby jedné ze stěžejních sil, zodpovědných za neustálé vytváření "Denkraum" coby prostoru reflexe i prostoru politického - prostoru humanisticky chápané svobody.