Abstrakt
Východisko: Kvalita života (QL) dialyzovaných pacientů je významně snížena v oblasti fyzického zdraví ve srovnání s běžnou populací. Posuzovali jsme vzájemné vztahy míry soběstačnosti peritoneálně dialyzovaných (PD) v běžných denních činnostech (ADL) s fyzickou zdatností a s oblastmi kvality života.
Soubor: Pacienti léčeni PD (N=94; N muži/ženy = 48/46; věk 56.9+-12.8; doba léčby PD 29.1+-32.4 měsíců). Metody: QL byla hodnocena dotazníkem WHOQOL-BREF & DIS modul s doplněním o demografický přehled.
Porovnávání souvislostí domén a míry soběstačnosti = kompozitní skór "Soběstačnost" (Cronbachovo alfa = 0.886). Statistika: p < 0.05; ANOVA, neparametrické testy; Pearson. a Spearman. korelace a Fischerovo Eta.
Výsledky: PD pacienti vykazovali statisticky významné rozdíly v hodnocení QL ve srovnání s průměrnými hodnotami české normy. Doména "fyzické zdraví" je u PD pacientů hodnocena výrazně níže než u běžné populace (p = 0.00).
Významně vyšší průměrné hodnocení bylo u domény "životní podmínky" (p = 0.00) a "DIS modulu" (p = 0.03). Významné souvislosti domény "fyzické zdraví" a dnů omezujících běžné denní činnosti v důsledku onemocnění (p < 0.05) lze nalézt u 1/3 respondentů.
Nebyly nalezeny významné souvislosti mezi doménami "sociální vztahy" i "životní podmínky" a počty dní s nějakým zdravotním problémem. Závěry: Nezávislost na pomoci druhých je žádoucí zejména u starších a nemocných jedinců.
Z hlediska adherence je podstatná motivace pacienta k aktivní účasti na ovlivnění svého fyzického a psychického zdraví.