Abstrakt
Školy při zdravotnických zařízeních mají u nás již více než stoletou tradici. V posledních letech přešly z gesce MŠMT pod krajské úřady a o jejich podobě, financování ba i existenci nyní rozhodují krajští úředníci. Školy plní tyto funkce: preventivní, výchovně vzdělávací, poradenskou, materiální; spolupracují s lékaři, rodiči i učiteli kmenových škol.
Síť těchto škol se však neodbornými zásahy zmenšuje: v r. 1990/1991 jich bylo 274, v r. 2014 už jen 90 (80 základních škol při nemocnicích a 10 škol při léčebnách, sanatoriích a lázních). Naše výzkumná sonda v Národním registru hospitalizovaných zjistila, že průměrná ošetřovací doba u hospitalizovaných dětí a dospívajících ve věku 5-14 let v r. 2014 činila jen 3,5 dne.
Tento údaj je ovšem výrazně ovlivněn jednodenními a 2-7 denními hospitalizacemi. Úředníci-laici však z něho vyvozují, že pro tak krátké období není třeba provozovat školu při nemocnici. Analýza ukázala, že v posledních letech prům ěrně 6 700 dětí a dospívajících je hospitalizováno 15 a více dní, často i opakovaně pro nemoci dýchací soustavy, poruchy duševní a poruchy chování, nemoci nervové soustavy, poranění a otravy.
Výuka v nemocnici závisí na zdravotním stavu dítěte a na rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Proto převládá individuální výuka u lůžka.
Existence škol při zdravotnických zařízeních je tedy oprávněná, neboť usnadňují dlouhodobě nemocným dětem návrat do původní kmenové školy.