Abstrakt
Významný pokrok v léčbě chronické virové hepatitidy C v posledních letech odstartoval převratnou, novou éru léčby tohoto onemocnění a umožnil zhruba po dvou desetiletích opustit injekční aplikaci interferonu a posléze pegylovaného interferonu s novou možností plně perorální léčby. Tato léčba má oproti předchozí terapii minimální množství nežádoucích účinků, je daleko lépe snášena, umožňuje kratší dobu podávání, a především vede k signifikantnímu zvýšení šance na vyléčení, která v současné době již u většiny testovaných a nyní pou žívaných režimů přesahuje 90 %.
Klíčovými faktory, které rozhodují o typu a délce trvání léčby a její účinnosti, jsou nyní především stadium jaterní fibrózy (či přítomnost cirhózy), genotyp viru a eventuálně typ předchozí neúspěšné léčby. Další výhodou je možnost neinvazivní detekce stadia jaterní cirhózy (sérologicky či elastograficky) bez nutnosti provedení jaterní biopsie.
Nezbytným předpokladem úspěšného boje s tímto onemocněním s následným pozitivním ovlivněním morbidity a mortality na jaterní onemocnění je kromě vysoce účinné léčby také důsledný screening rizikových skupin a aktivní vyhledávání infikovaných pacientů.