Cor pulmonale chronicum je klinický termín vyjadřující poruchu struktury a/nebo funkce pravé komory vznikající v důsledku postupně narůstající prekapilární plicní hypertenze, přičemž nejčastější etiologickou jednotkou je právě chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Námahová dušnost, únava, letargie, synkopy či anginózní bolesti na hrudi patří k nejčastějším příznakům.
Pro vlastní léčbu je zásadní zaměřit se na terapii vyvolávající příčiny plicní hypertenze. Z patofyziologické hlediska má léčba cor pulmonale chronicum vyčleněny tři hlavní cíle: snížení afterloadu pravé komory, snížení tlaku v pravé komoře a zlepšení kontraktility pravé komory.