Autor analyzuje používání srovnávací argumentace v soudních rozhodnutích, zvláště v rozhodování vrcholných soudních instancí, které je v posledních zhruba třech dekádách na vzestupu. Toto empirické zjištění je vnějším projevem změn v právnickém myšlení, k nimž postupně dochází napříč hranicemi národních států i jejich regionálních uskupení.
Objasňování tohoto jevu v právních teoriích je různé podle hodnotových orientací, z nichž vycházejí.