Následující studie se zabývá aplikací konfiskačního zemědělského dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. do praxe. Studie se konkrétně zabývá konfiskací velkostatku Velhartice šlechtici Josefu Windischgrätzovi.
Proti následné Windischgrätzově snaze získat Velhartice zpět působilo několik vlivů najednou - v prvé řadě to byl německý obcovací jazyk, díky němuž byl Josef Windischgrätz původně zařazen do odsunu německého obyvatelstva, dále to byly kontakty s dalšími německy mluvícími šlechtici (leckdy zároveň i členy NSDAP), Windischgrätzova přináležitost k rodu nechvalně proslulého generála Alfréda Windischgrätze a také v neposlední řadě Windischgrätzova práce ve firmě v německém Hamburku. Tato práce za pomoci přímé metody zkoumání archivních pramenů, zejména dokumentů úřední povahy, rekonstruuje celý postup konfiskace od vydání konfiskačního výnosu přes odvolání k okresnímu a zemskému národnímu výboru až po definitivní zamítavý rozsudek u Nejvyššího správního soudu v Praze a pozdějšímu nucenému odchodu Josefa Windischgrätze z Československa.
To vše v historickém kontextu - zejména v rámci směřování Československa od jedné totality k druhé.