"Nomádská krev se v cikánu nikdy nezapře." Reprezentace "cikánů" v československé kriminalistice (1918 - 1940)
Abstrakt
Dosavadní bádání na poli historie proticikánských opatření v českých zemích v době 1. poloviny 20. století se opírá o poměrně omezený výsek pramenů, především úřední provenience. Tuzemské badatelky a badatelé tyto archivní prameny využívají hlavně k rekonstrukci struktury romské populace v daném období a geograficky vymezeném prostoru.
Autor ve svém příspěvku představí analýzu reprezentací "cikánů" na stránkách meziválečných československých policejních časopisů a četnických učebnic i příruček. Cílem bude poukázat na možnosti i limity využívání tohoto často opomíjeného typu pramenů k interpretaci uplatňování proticikánských opatření na území Československa mezi léty 1918-1940.
Po zasazení československé kriminalistické produkce do obecnějších kontextů (vznik a vývoj kriminalistického diskurzu a praxe v Evropě, navazování mezinárodní policejní spolupráce či vývoj policejních technik identifikace) autor představí nejprve klíčové prvky československé kriminalistiky a následně dominantní reprezentace "cikánů". Nevyhne se přitom otázce, jakou úlohu v těchto reprezentacích hrála např. kategorie rasy.
Na závěr nastíní možné souvislosti mezi rolí reprezentací "cikánů" v československé kriminalistice a skutečností, že dozorci v tzv. cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu za druhé světové války byli příslušníci četnického sboru.