Abstrakt
Autorka se s příspěvkem na téma Etická úskalí orálně historického terénního výzkumu účastnila konference Etnológ v teréne, kterou pořádalo Slovenské banské múzeum v Banské Štiavnici. Příspěvek se zabýval etikou terénního výzkumu, prováděného metodou orální historie.
Středem pozornosti se staly mezilidské vztahy a chování narátorů. Přednáška byla zaměřena na nenadálé situace, kterým je výzkumník v terénu vystaven a často na ně musí umět spontánně reagovat.
Zmíněna byla například autocenzura ze strany narátora, či vypořádání se s kontroverzními informacemi o vypravěči. Dále byla pozornost věnována potížím, jaké vypravěči měli a mají se svojí vlastní identitou, zejména ve vztahu k současnému politickému zřízení.
Autorka v příspěvku čerpala ze svých vlastních zkušeností z terénních výzkumů. Téma se rovněž zaobíralo metodou, se kterou bude autorka pracovat i ve své disertační práci.
Tento příspěvek bude do konce roku 2016 zároveň publikovaný ve sborníku příslušné konference.