Abstrakt
Léčba onemocnění diabetes mellitus inzulinem je spojena s velkým množstvím podkožních injekcí. Nesprávná technika aplikace inzulinu může vést ke komplikacím jak místním (lipohypertrofie, jizvy), tak k celkovým (vysoká variabilita vstřebávání a účinku inzulinu, neočekávané hypoglykemie či hyperglykemie, horší kompenzace diabetu).
Při aplikaci inzulinu je třeba věnovat pozornost především riziku intramuskulárního podání inzulinu a jeho následnému obtížně odhadnutelnému efektu. Riziko nechtěné intramuskulární aplikace je nižší při užití kratších (4mm) jehel k inzulinovým perům.
Při opakovaných aplikacích inzulinu do stejných míst může navíc docházet ke změnám v podkoží (lipohypertrofie, zánět). Kontrola aplikačních míst by proto měla být prováděna při rutinních kontrolách v diabetologických ambulancích.
Pacienti by měli být také opakovaně poučováni o nutnosti střídat aplikační místa v rámci prevence vzniku lipohypertrofie. Při rozvinutých změnách je nutné do patologicky změněné tkáně inzulin neaplikovat.
Pacienti by zároveň měli být poučeni o možných změnách v dávkování inzulinu (nutnost snížení dávek) a přechodně vyššímu riziku hypoglykemie, pokud začnou aplikovat inzulin do míst mimo lipohypertrofickou tkáň.