Článek se zabývá analýzou recentních rozsudků Soudního dvora Evropské Unie, jimiž došlo ke zrušení rozsudků Tribunálu a rozhodnutí Evropské komise, kterým si Evropská komise vyžádala od několika podniků působících na trhu výroby cementu a příbuzných výrobků poskytnutí rozsáhlého objemu informací a podkladů za účelem prošetření údajného porušení soutěžního práva vyšetřovanými podniky. V následujícím článku bude nejprve popsán případ vyšetřování cementových podniků Evropskou komisí a následně budou analyzovány rozsudky Tribunálu a Soudního dvora Evropské unie ve věci žaloby proti rozhodnutí Evropské komise vyžadující poskytnutí informací.
Vzhledem k tomu, že se Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozsudcích věnoval pouze jedné žalobní námitce, bude hlavním cílem příspěvku poukázat a analyzovat klíčové body ve stanoviscích generálního advokáta, který se naopak zabýval všemi žalobními námitkami dotčených podniků, přičemž odůvodnění jeho stanovisek může mít zásadní význam nejen pro daný případ, ale i pro výklad institutu žádosti o informace, což by v konečném důsledku mohlo vést k zásadnímu omezení budoucí praxe Evropské komise při vydávání rozhodnutí vyžadující poskytnutí informací.