Partnerství měst jsou považována za jeden z nástrojů, které přispěly k francouzsko-německému usmíření v druhé polovině 20. století. Přestože byl tento koncept spolupráce zpočátku přijímán s nedůvěrou, postupně se k němu přihlásily tisíce francouzských a německých obcí a daly partnerské spolupráci velmi rozmanitou podobu.
Tato studie, založena na archivních materiálech, novinových článcích a rozhovorech s pamětníky, se zaměřuje na partnerství Mohuče (SRN) a Dijonu (Francie) uzavřené v roce 1958. Jejím cílem je přiblížit motivy, které vedly ke vzniku partnerství, a vylíčit proměny a problémy, které během sledovaných 40 let nastaly.
Pro rozvoj či stagnaci spolupráce mezi Mohučí a Dijonem byl určující jednak velkoměstský charakter obou partnerských měst, jednak provázanost tohoto partnerství s partnerstvím příslušných regionů (konkrétně spolkové země Porýní-Falc a regionu Burgundsko). Zatímco v 50. a 60. letech přispěly tyto skutečnosti k rozvoji kooperace mezi Mohučí a Dijonem, v 70. letech ho ovlivnily negativně.
Snaha změnit tento trend nebyla v 80. letech příliš úspěšná. Mohuč a Dijon dokázaly profitovat z regionální spolupráce i ze svého velkoměstského charakteru opět až v 90. letech.