Esej Georgese Bataille sleduje principiální příbuznost umění a krutosti. Fascinace uměním i krutostí je založena na směřování k překročení řádu světa, ve kterém člověk nevyhnutelně žije.
To, co spojuje umění a krutost, je tedy blízkost události zničení subjektu, blízkost smrti.