Abstrakt
Označovat Hovory k sobě jako literaturu bylo vždy problematické. Koncept anachronismu Didiho Hubermana však umožňuje zohlednit post-joceovskou situaci současné literatury a literární teorie, a tak číst Hovory k sobě jako literaturu, v jejich stávání-se-literaturou. Článek představuje čtení kapitoly XII,36 Hovorů k sobě v post-joceovské perspektivě se zaměřením na míšení řeckého a římského prvku a na problém ukončení a neukončitelnosti textu.