Publikace na Filozofická fakulta |
2016
Abstrakt
Údobí tanzímátu trvalo celých 37 let a právě pro jeho druhou polovinu je příznačné uzavírání zahraničních půjček. Tato politika zahrnovala také praxi intervencionalismu.
Západní mocnosti si uvědomovaly, že rozpad Osmanské říše je pro ně nežádoucí, neboť by tím došlo k narušení rovnováhy sil v Evropě, a právě z tohoto důvodu se snažily o zachování stávajícího stavu. Mezi prvotní nástroje, které usnadnily pronikání západního kapitálu do sultanátu, patřily bankovní instituce.
Tento článek se zabývá otázkou hospodářského vývoje impéria v údobí tanzímátu a problematice zahraničních půjček a nárůstu osmanského zadlužení v letech 1839-1876/1881. Pozornost je věnována rovněž otázce vzniku prvních bankovních domů v Osmanské říši.