Novela zákona na ochranu spotřebitele č. 378/2015 (zákon č. 634/1992 Sb.) zavádí - s půl ročním zpožděním implementační lhůty - tzv. nařízení o alternativním řešení sporů a kromě toho i tzv. informační databázi o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, která se v novele objevila na poslední chvíli. Tím zákonodárce alibistickým způsobem splnil svou implementáční povinnost, ale zároveň (byť deklarovaně ve jménu ochrany spotřebitele) legalizoval databáze, které slouží výhradně zájmům podnikatelů.