Předkládaná studie zkoumá vliv lidového stavitelství na českou architekturu přelomu 19. a 20. století. Na pozadí situace v české architektuře na konci 19. století je prezentováno folkloristické hnutí, jehož demonstrací byly dvě velké výstavy na konci století: Jubilejní zemská výstava a Národopisná výstava českoslovanská.
Zájem o lidové stavitelství, který tyto výstavy vyvolaly, se promítl do tvorby mnoha tehdy činných architektů (Jan Koula, Jan Kotěra, Dušan Jurkovič) i regionálních tvůrců. Studie sleduje, jak byly folklorní motivy těmito tvůrci recipovány