Filmový průmysl byl vůbec prvním znárodněným odvětvím československé ekonomiky po druhé světové válce. Znárodnění přitom proběhlo nejen velmi rychle, ale též v do té doby nevídaném masovém měřítku, jemuž odpovídal i takřka absolutní státní filmový monopol, který byl současně zavaden a formálně trval až do roku 1993.
Příspěvek se zabývá příčinami této skutečnosti a popisuje a analyzuje prehistorii, přípravy, pojetí i praktické důsledky přijetí dekretu č. 50/1945 Sb., o opatřeních v oblasti filmu.