Abstrakt
V tomto referátu je nastíněna problematika unikátní existence specifické židovské lékárny, tzv. Judenapotheke v Praze, jejíž existence trvala v různých formách od středověku do konce 19. století.
Její výjimečnost spočívala v tom, že na rozdíl od ostatních lékáren, vlastněných Čechy, nespadala pod kontrolní pravomoc pražské lékařské fakulty. Její činnost byla omezena tím, že se mohla věnovat pouze židovským lékařům a pacientům.
Velmi důležitá byla závěrečná éra existence této lékárny, od 18. do 19. století. Právě v této době se totiž stala vlastnictvím významné pražské židovské rodiny Jeittelesů.
Do jejich vlastnictví přešla v roce 1725. Za jejich vlastnictví, během panování Josefa II., lékárna obdržela císařské privilegium, které ji povolovalo vydávat léky i nežidovským lékařům a pacientům.
Na druhou stranu, na počátku 18. století již i ona spadala pod kontrolu lékařské fakulty. Po celou dobu ovšem lékárna musela mít křesťanského provizora.
Její majitelé byli ovšem činní i jinak. Dosáhli vědeckých hodností, zúčastňovali se spolkového života.
Jeden z majitelů, Benjamin Jeitteles, se stal prvním tyronem židovského původu v českých zemích. Na historii této lékárny lze dobře ilustrovat emancipaci židovské menšiny v českých zemích v 19. století.
Historie židovského vlastnictví lékárny končí v roce 1873, kdy ji zakoupil český lékárník