Abstrakt
Středověké řeholní zvyklosti (latinsky zvané consuetudines nebo statuta) představují jedinečné svědectví o životě v řeholních domech ve středověku. Tyto texty detailně popisují denní život komunity: společné modlitby, přijímání noviců do komunity, vztahy komunity a laiků, společné spaní v dormitáři, společné stolování v refektáři, oblékání, osobní hygiena, péče o staré a nemocné, atd.
Roudnická statuta vznikla krátce po založení kanonie v roce 1333, byla velmi vlivná a záhy se rozšířila do všech kanonií v českých zemích. Tzv.
Consuetudines Rudnicenses byla napsána přímo pro české prostředí, ale zcela jistě měla svůj vzor. Pravděpodobně byla inspirována statuty kongregace Sv.
Rufa v Avignonu. V porovnání s ostatním texty tohoto žánru jsou roudnická statuta výrazně kratší, ale jejich obsah je obvyklý.
Bez ohledu na to byla roudnická statuta užívána v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, Slovensku, Polsku, Rakousku a Německu.