Studie mapuje český klerikalismus v raných šedesátých letech 19. století, po obnovení ústavnosti a parlamentarismu v Habsburské monarchii. Na příkladu klerikálního listu "Pozor" a jeho redaktorů se pokouší rekonstruovat personální a ideologické zázemí těchto novin a politické názory částí českého nacionálně orientovaného kléru.
Zkoumá proměnu vztahů této skupiny s liberálně zaměřenou Národní stranou, vedenou Františkem Palackým a Františkem Ladislavem Riegrem, jakož i s českou státoprávní šlechtou a zejména církevní hierarchií v čele s kardinálem Bedřichem ze Schwarzenbergu. Zároveň se zabývá i recepcí aktivit politicky aktivních kněží tehdejší českou veřejností s důrazem na rozdíly ve srovnání s předbřeznovým obdobím.